Bastiaanovy příběhy

Poslední den v Heldenu

Bastiaan šel s širokým úsměvem po úzkých dlážděných uličkách Heldenu zatímco poslední paprsky slunce pomalu mizely za obzorem. Byl to jeho poslední den v této malebné vesničce kde si užil nádhernou dovolenou. Byla to dovolená plná dobrodružství zábavy a přátelství. S červenou čepicí a batohem plným vzpomínek na zádech se cítil veselý a trochu melancholický.

Během svého pobytu v Heldenu si Bastiaan našel nové přátele. Společně si hráli na schovávanou celé hodiny mezi starými duby podnikli dobrodružné výlety na kole po zelených polích a smáli se až je bolelo břicho. To byly okamžiky které by si vážil navždy.

Tento teplý večer Bastiaan klidně kráčel podél klidné vody řeky která se vinula vesnicí. Jeho odraz tančil na hladině když přeskakoval kamínky po vodě. Sledoval jak se vlnky šíří a mizí přesně jako jeho čas v Heldenu. Jak večer klesal Bastiaan začal pomalu kráčet domů. Malá chata kde bydlela mu připadala jako druhý domov. Vůně čerstvě upečených housek se linula z pekárny na rohu a plnila jeho nos když se přibližoval. Myslel na přátelského pekaře který ho každé ráno vítal s teplým úsměvem.

Cestou viděl známé tváře vesničanů kteří ho laskavě zdravili. Všichni ho už znali jménem a připadalo mu jako by tam vždycky bydlel. To bylo kouzlo Heldenu: vesnice vás přijala jako člena rodiny i když jste tam byli jen dočasně.

Když dorazil k chatě Bastiaan si všiml že jeho rodiče už balí své věci. Zítra se měli vrátit domů zpátky do ruchu města. Bastiaan cítil knedlík v krku při té představě. Ještě nebyl připraven odejít; chtěl tu zůstat a hrát si na rozlehlých polích navždy.

Večer ubíhal v pohodě a smíchu. Bastiaan a jeho rodiče sdíleli příběhy o svém čase v Heldenu zatímco si užívali poslední výbornou večeři v okouzlující vesnické kavárně. Čas letěl a než se nadali byl čas jít spát. Bastiaan ležel v posteli a díval se z okna na jasnou hvězdnou oblohu. Cítil směs štěstí a nostalgie. Zítra odjede ale vzpomínky na jeho dobrodružství v Heldenu s ním zůstanou navždy.

Když pomalu zavřel oči rozhodl se že nikdy nezapomene na tuto dovolenou. Bude vzpomínat na přátelské lidi krásnou přírodu a nezapomenutelné okamžiky které zde zažil. A kdo ví možná se jednoho dne vrátí do této okouzlující vesnice kde se sny stávaly skutečností i když jen na krátkou chvíli jako jeho vlastní. S touto myšlenkou Bastiaan nakonec upadl do hlubokého klidného spánku jeho srdce plné teplých vzpomínek na léto plné radosti v Heldenu.